Dva světy v jedné místnosti 12.díl

11. června 2009 v 21:36 | KiZz, |  Dva světy v jedné místnosti
Teprv teď sem poznala,co sem udělala.Ta fotka....určo hodně znamená.Sedla jsem si na lavičku před chatu a schoulila se do klubka.
Honilo se mi milon myšlenek,že jsem ani nestačila vnímat.Seděla jsem asi čtvrt hodiny,dokud mně nezačaly bolet záda.
Bez důvodu se mi lily slzy proudem a stékaly po tváři.To co se stalo,mně ranilo a za to ůžu jenom já.
To "vypadni" mi uplně vyrazilo dech.Setkávala sem se s tim často,ae tohle bylo uplně něco jinýho.
Rozhodla jsem se,že se projdu a popřemýšlim o tom.Když jsem vstala a podívala se na chatu,v okně někdo uhnul a zatáhnul závěsy....


Nevěděla jsem,čí je to okno,protože jsem okna nezkoumala.Možná to byl Dan,možná ne.
Pomalým krokem jsem došla k řece a šla jsem podél ní.Měla jsem namířeno na místo,kde jsme byli spolu dnes ráno,u balvanu pod stromy,s výhledem na hory.
"Ne,nepůjdu tam..."Pošeptala jsem si pro sebe.
Ale nikam jinam jsem jít nemohla,to byo jediný místo,co z nám.
Snažila jsem se zase myslet na Larryho,ale na něho mi myšlenky nechtěly přepojit,pořád jsem musela myslet na Dana,jak mi řekl "vypadni".
To slovo mi tam hrálo furt dokola a pomalu mně deptalo.
Sedla jsem si na pařez a tupě zírala na potok.Na nic jsem nemyslela a seděla jsem tam jak debil.Ani mně nezajímalo,jestli mi je zima nebo ne.
V ten den bylo hnusný počasí,furt zataženo,samý mraky,takže mělo každou chvíli pršet.
Hned jak potekla moje další slza,začalo pršet.Zabalila jsem se do bundy a zírala tupě do potoka dál.Takhle jsem proseděla aspoń hodinu.
Pak jsem se začala klepat jak ratlík a navíc se měli vrátit naši,tak jsem vstala a pomalu šla zpátky.
Bylo mi jedno,jestli šlapu do bláta nebo do mokrýho mechu.Prostě jsem šla a zírala někam do dálky.
Dorazila jsem včas.Akorát přicházeli naši z lesa,když sem přišla do chaty.
Larry ke mně úplně běžel a samou radostí mně zvednul do vzduchu.
"Co se stalo?"Zeptal se mně,až uviděl můj výraz.
Utřel mi slzu a políbil na tvář.
Vůbec jsem to nevnímala,zírala jsem do blba.
"Tak řekneš mi to...?"Pohladil mně po tváři a udělal na mně psí očka."Kvůli počasí.Je mi nějak špatně..."Řekla jsem a a ni nevedla k němu pohled.
"Bude ti líp,uvdíš.Dneska večer určitě."Díval se mi do očí.
"Né,Dane,já asi nepříjdu..."Řekla jsem.
"Dane ?"Nasadil otazník.
"Sorry,přeřekla jsem se.Zrovna mi volal Dan,kámoš.Řekl mi pár hnusnejch zpráv,který nechci rozebírat.Jo a ještě jednou promiň."Rychle jsem dodala.
"Jo aha...No jen aby...A příjdeš?"Pozdvihl obočí.
"Ne."Rozhodla jsem a slezla z Larryho klína.Sundala jsem si bundu a vyšla ze šatny.Zabočila jsem směrem ke schodům.
Pomalu jsem stoupala schod po schodu.Chtěla jsem,aby mi to trvalo co nejdýl.
U dveří do pokoje jsem hrozně váhala,jestli tam mám vůbec jít.
Nadechla jsem se a stiskla kliku.
Zjistila jsem,že v pokoji nikdo není.Hrozně mi chyběl.Musela jsem se mu omluvit.
Prohledala jsem celou chatu,ale nikde nebyl.
Když nebyl ani v jídelně,tak jsem to vzdala a ša zase do pokoje.Lehla jsem si na postel,na jeho půlku a zachumlala se do jeho polštáře.
Chtěla jsem se někdy dotknout jeho černých,rovných vlasů,který mu padaj do obličeje.
"Kurva kde seš,Dane..."Pošeptala jsem hledě do stropu.Měla jsem nutnost se mu omluvit.
"Hledáš mně?"Ozvalo se odněkud.
Uviděla jsem Dana,promočenýho,bez trika,jak sedí na parapetu.Z jeho vlasů pravidelně ukapávají kapky vody.
Ta otázka zněla tak..zoufale,že...jsem se klepala odpovědět.
"J-jo,hledala jsem tě po celý chatě."Odpověděla jsem sklesle.
"A.....proč?"Pozdvihl obočí.
"Sorry...neměla sem ti lízt do věcí.Klidně mi řekni že jsem kráva,o nic víc o nic míň."Uhnua jsem pohledem.
"To je všechno?"Nahodil otazník.
"Já nevim...."Začaly mi týct slzy.
"No tak.....tak...už nebreč,mno...Já za nic nestojim..."Seskočil z parapetu a šel ke mně.
Sednul si na postel a zíral na mně.
"Ježiš sorry...Nechci tě obtěžovat a vůbec."Utřela jsem si slzy a vstala z postele.
Omylem jsem mu shodila mobil ze skříňky,takže sme se pro něj ohli oba dva.
"Sorry..sem fakt nemehlo."Plácla sem se do čela.
Pak mi "omylem" sáhl na ruku.
"Ježiš já sem debil..."Obrátil oči v sloup.
"To už je v pohodě."Usmála sem se na něj.
Dostala jsem chuť ho pohladit po jeho vlasech.Moje ruka mně prostě k jeho vlasům hrozně táhla.Váhala jsem.
Dan se díval někam do země a když se zvedal,na mojí ruku narazil.
"Promiň,o tohle mi fakt nešlo."Řekla jsem.
Místo odpovědi mně za tu ruku chytnul a přitáhnul si mně k sobě.
To sem se fakt neunsla a promnula jeho vlasy v mojí ruce.Byly úžasný,hladký a lesklý.Musela jsem se jich dotknout ještě jednou,dvakrát.
Netrvalo dlouho a už mi sahal na ramena.
"C-co to děláš?!Ne Dane,to nemůžu..Sorry..."Odmlouvala jsem a couvla o krok dál.
"Jo,v pohodě.....Já jenom nevím,kdo se asi začal dotýkat první..."Opdověděl.
"Já sem se chtěla dotknout jenom vlasů,nic jinzho !"Řekla sjem vztekle.
"Já to chápu.....Ale když to nechceš,tak proč to děláš jako první?"Zarazil se.
"Co?A co je "TO" podle tebe?Cos tím mysle ksakru?!"Chystala jsem se mu dát facku.
"Neřeš..ani sám nevim co sem tim myslel..."Uhnul pohledem.
"A to jako myslíš,že jdem na "TAMTO" když se chci JENOM dotknout vlasů svýho kámoše?"asadila jsem naštvanej pohled.
"Já jsem tvůj kámoš jo?A odkdy prosimtě?Od chvíle,co ses se mnou po ránu dívala na východ?"Opáčil.
"Víš co?!Jdi DO HAJZLU ! " Zařvala jsem a práskla dveřma.......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.