Dva světy v jedné místnosti 17.díl

11. června 2009 v 21:42 | KiZz, 29.6. 16:59 |  Dva světy v jedné místnosti
Uběhlo snad dvě hodiny,nebo tři.Slyšela jsem,jak přicházejí naši z výletu z lesa a celí radostní běžej do svýho pokoje na odpočinek.
Nejdřív jsem nevěděla co se děje.Takovej strašnej řev těch debilů.
Až všechno utichlo,tak jsem zavřela oči a snažila se usnout.Najednou sem cejtila,jak nepohodlně sedim.Začala jsem házet nohama do vduchu,jen aby mi to bylo pohodlný.
Zanedlouho jsem konečně našla pohodlný místo a už jsem pomalu začala dřímat,ale pak sem ucejtila,že je mi hrozná zima a začala jsem se klepat.
Už sem byla docela vzteklá a přikrya jsem se mikinou.Pak už sem konečně byla spokojená a usínala jsem.
Uslyšela jsem zdálky slabý kroky,který byly pořád hlasitější.Pak se najednou zastavily a na svých zádech jsem ucítila něco teplýho.Vlněná deka.
Pořád jsem cejtila nečí přítomnost,něčí oči,jak mně sledujou.Neodvážila sjem se podívat na toho,kdo mi přinesl deku.Asi musel vědět,že se mi klepou ruce a nohy.
Ta osoba tam stála aspoň pět minut.Pak potichu odešla,že bylo docela těžký se nepodívat,kdo to byl.Nikoho jsem neviděla.
Ležela jsem dál.Bylo mi to zase nepohodlný,ale neměla jsem chuť se dál převalovat.Usnula sem.
.
.
.
Byl večer,všude tma.V okně jsem uviděla měsíc,co se pomalu zmenšuje.Rozhlídla jsem se kolem.Deku jsem na sobě neměla a byla mi děsná zima.
Vstala jsem a šla po schodech dolů,chtěla jsem jít ven,k balvanu,jestli tam náhodou nebude Dan,abych si to s ním konečně vyříkala.
Na schodech svítilo slabý světlo žárovky,abych aspoň viděla na schody před sebou.
Cejtila jsem,jak někdo jde za mnou.Zrychlila jsem,on taky.
Pak mně popadl za ruku a vší silou přitiskl ke zdi,že jsem zapomněla dýchat.Jeho obličej jsem neviděla,měl kšiltovku a na ní ještě kapucu.
"Co to děláš?Zbláznil ses tady o půlnoci strašit holky?"Začala jsem vřískat.
Ten kluk mi zakryl svojí silnou rukou pusu a druhou rukou mně silně tisknul ke zdi.
"Mhm...H..ee.."Snažila jsem se něco říct.
"Buď zticha."Pošeptal hlas úplně klidně,zatímco jsem se snažila odpírat.
Tak jsem toho nechala a dívala jsem se na něho svýma blýskavýma očima.
Pomalu si stáhnul kapucu a pak sundal kšiltku.Druhou ruku mi pomalu sundal z obličeje.
"Larry ?!"Vyjekla jsem.
"Šš...Nedělej rámus..."Pošeptal a jemně mně přitiskl zase ke zdi.
"Co tu děláš?A proč jsi mně vůbec tady držel jako nějakýho vězně?!"
"Nevim,jak jinak bych tě mohl chytit...Furt mi utíkáš....Víš vůbec,že dneska je to přesně dva měsíce co jsme spolu?A ty si tady zatím lítáš...Proč ses tak změnila?"Zvednul ke mně smutný oči a rukou se dotkl mojí tváře.
"Ten kluk se kterým seš...Ten ti dělá problémy...je to tak?"Zeptal se,když jsem neodpovídala.
"Ne Larry,ten je v pohodě.."Sklopila jsem oči.
"Ne...ty ho miluješ...."Nasadil na mně vůhružnej pohled.
"Jaks k tomu došel prosimtě?"Zapochybovala jsem a Larry znejistěl.
"Když jsem tě dones k pařezu.....Řekla jsi "Dane" ..... "Pronesl potichu.
"Proč jsi tak běžela?Tys mi lhala že potřebuješ na záchod,zdrhlas mi...Proč?"Podíval se na mně.
Nechtěla jsem mu říkat pravdu.Teď už asi věděl,že to tak bylo,ale teď už to tak není....nasucho jsem polkla a snažila se co nejdřív něco vymyslet.
"Da-Larry...Já s La-Danym nic nemám...Fakt nic.Jen sem ještě trochu vedle z toho,co mi řekl kámoš po telefonu,no..."Snažila jsem se mu nedívat do očí.Pletla sem si jména a to bylo to nejhorší co sem mohla v tuhle chvíli říct.
"Když myslíš...Já chtěl mít tenhle den pěknej,s tebou.Ne takhle,jak tě tady držím a vyslýchám tě...
"Taky se mi nelíbí že seš na pokoji s holkama!"Vykřikla jsem nahlas a pak si oběma rukama zakryla pusu.To sem něměla říkat.Teď bude mít kecy a nechá mně.A já pak už nikdy na Dana nezapomenu.Nechá mně tady samotnou,brečet jak nějakou nicku a už se nikdy nedáme dohromdy jenom kvůli tomu,že já zas plácám nesmysly.
Dan se nadechnul,rozhlídnul na všechny strany a pak potichu řekl : "Luca a Bára maj kluky,jsou taky na našem pokoji tak neboj lásko...Já se aspoň nechovám jak debil a nezdrhám ti.Celej pobyt si tě snažim chytit,snažim se domluvit si schůzku,kde budeme konečně jenom my dva,ale TY mi zdrháš..."
"Larry promiň...fakt se chovám děsně...Miluju tě."Sklopila jsem hlavu na zanmení,že všechnu vinu beru na sebe.
"To nic brouku....."Políbil mně na čelo.
Stáli jsme tam docela dlouho.Cejtila jsem,že Larryho potřebuju.Je úplně v pohodě,není jak vybuchlá sopka jako Dan.Kdybych s ním chodila,hned bych se asi zabila,protože Dan je děsnej výbuchář.Larry je ÚPLNĚ V POHODĚ.
Moje ruce se pomalu začaly zvedat.Hladila jsem ho na zádech a popošla k němu ještě blíž.
"Stáli jsme tam v objetí ještě asi půl hodiny,dokud se mu nezačaly klížit oči.Šeptal mi pěkný slova.
"Až ti bude líp,doufám,že to mezi náma bude jako dřív..Miluu tě.."Říkal dokola.
"Neboj,určitě..."Odpovídala jsem a byla sem zase šťastná,že to takhle dopadlo.
"Co to tam děláte ?Jděte do postele,je půl jedné!"Zařvala učitelka.
Chvili nám dávala kázání,že večerka je v jedenáct a že máme bejt v posteli.
"A ty,Zuzano Laykeerová!Daniel mi dneska přišel s prosbou abych tě tu nechala,že ti je blbě jak nevím co a ty si místo toho tady poletuješ s panem Larrym !Zejtra jdeš s náma do lesa ať chceš nebo nechceš !"Řvala mi rašple do ksichtu a výhružně mi šermovala prstem před vokem,jako by mi ho chtěla vypíchnout.
"Já se ho o to neprosila,bylo mi blbě jen včera večer a do lesa toužím jít jak nikdo jinej tak se prosím uklidněte paní profesorko, všichni spíí !"Odsekla jsem klidně.
"SPÁÁÁÁÁÁÁT!!!!!"Zařvala.
"Bez problému."Usmála sem se na ni,přitáhla Larryho k sobě a dali sme si velkýho francka na dobrou noc,aby sme úču co nejvíc nynervovali.
"Tak já du,pa."Řekl a odešel.
Úča tam stála s votevřenejma očima jako okno a já odešla na konec chodby a šla do svýho pokoje.
Osprchovala jsem se a vyčistila zuby.Pak jsem spadla do postele a oddychovala.Horká koupel bylo to,co sem potřebovala.
Nemohla jsem si vzpomenout,jestli jsem světlo rožínala,nebo ne.Tak jsem natáhla ruku po vypínači a světlo jsem zhasla.
"Heey"Ozvalo se u okna.
"Máš smůlu.Já chci spát."přerušila jsem ho a zachumlala se do polštáře.
Zmohl se jenom na tupý "Hm" a seskočil z parapetu,na němž seděl.Taky se zaotal do peřiny a pak sme oba dva usnuli.
Druhej den ráno sem vstávala časně v sedum,protože sem musela splnit Rašpliny požadavky.
Dobelhala sem do koupelny a omyla si ksicht.Zanedlouho přišel Dan a začali sme se u umyvadla mačkat.
"Byla sem tu první tak chvilku vydrž ty burane!"Kopla sem ho zadní do nohy.
Pak se konečně uklidnil a počkal,až budu hotová.
"Nazdar."Syknul na mně,když sem procházela kolem něho.
Zase sme byli ve sporu.Jeho chyba.
Natáhla jsem na sebe kalhoty a triko.
"Je tam kosa,radši na sebe vem bundu."Zamumlal z koupelny z plnou hubou od pasty.
"Hlavně abys ty nepřišel ve spodkách."Odsekla jsem a popadla bundu do rukou.
Sešlápla sem rychle schody a vyšla před chatu.
Nikdo tam ještě nebyl,stála sem tam jako první.Hopersky sem si sedla na opěradlo lavičky a pustila si na mobilu pár hustejch písniček.
Za chvíli přišel Dan.Znechuceně se na mně podíval a sednul si o dvě lavičky opodál.Pustil si zase svůj iPod se řvavejma písničkama,který mi lezly na nervy.
Pak přišel Dan s těma dvouma holkama,co s nima byl na pokoji.Byly vysmátý a Dan taky nevypadal zrovna nešťastně.
Ani si mně nevšimnul a otočil se ke mně zády.Chytl obě dvě holky za ruce a dál se smáli.
Vypnula sem písničku a normálně se posadila.Úplně se mi Larry znechutil.
Dan na mně otočil pohled a narychlo se na mně podíval.Vyplázla jsem na něj jazyk a sklopila hlavu.Možná si jen dělá prdel.
Pak začali postupně přicházet další a nakonec přišly učitelky.Ta rašple ze včerejška byla docela překvapená když mně viděla.Ušklíbla sem se na ni a zase sklopila hlavu jako nezájem.
"Dneska je před před poslední den našeho pobytu.Náš cíl-horejšek,rozhledna.Cestu si najdete sami.Za ty dva tejdny si myslim že by ste měli trefit.Jdete zase po pokojích a máe na to necelou hodinu."Řekla úča rychle a všichni se pomalu začali přesouvat do lesa.
Larry byl zase s těma dvouma holkama a zase se s nima smál a držel za ruce.
Popošla jsem stydlivě k Danovi,kterej mezitím vypnul iPod.
"Máme jít nahoru.....za hodinu tam máme bejt..."Řekla jsem sklesle.
Dan vytáhnul ruce z kapes a šel vedle mně.Nemluvili jsme spolu,dokud sme nedošli k tý debilní pěšince,na který sem naposled upadla.
"Běž první."Sklopil oči.
Včera pršelo,takže sem mohla zase sklouznout.
Snažila sem se tam dobrat,ale nohy mi zasy klouzaly po bahně dolů.Dan mně chytnul za pas a držel.
Vyšlapala sem skoro nahoru,ale pak sem zase sjela dolů.Tentokrát úplně jinam.Doprava.Tam,kde je propast asi dvacet metrů,kde sou balvany
"Néé,pomoz mi !"Zařvala sem co nejvíc.
Dan úplně povyskočil,s chytl mně za ruku.Už sem visela nad tou propastí.
"DANE DĚLEJ,PROSÍÍÍM!!!!"Zařvala sem ještě víc.
Panickej strach.Můžu spadnout a zlomit si vaz.
Už mně opouštěly síly se držet za ten plevel,co tam vyrůstal.Dan se snažil ze všech sil doškrábat ke mně a chytl mně a ruce.Vřískala sem jak malý děcko.
Nakonec se ke mně dobral a chytl mně a ruku a vytáhnul nahoru.Pak mu taky ujela nohapo zadku sjel dolů až k trávě.
Úplně vyčerpaně se rozvalil na zemi.Bylo mu jedno,jestli bude špinavej.
Začala sem brečet.Celá sem se ještě třásla strachy,že spadnu.
Dan si mně pak všimnul a nějak se ke mně dobral.
"Zasraný bahno...Tudy sme šli ais jako jediní..."Vydal ze sebe.
"Určo sme tudy jít neměli..."Lapal po dechu.
Nepřestávala sem ze sebe tlačit slzy.Pořád sem se třásla a nešlo to zastavit.Pak sem úplně bezmocně objala Dana,kterej zíral do země.
"Díky.."Vydala sem ze sebe pískavym hlasem.
"Choval sem se zase jako kretén.."Řekl sklesle.
"Já ještě hůř.."Zachumlala sem se do jeho mikiny a hladila ho po zádech.
"Proč jsi tenkrát se mnou nemluvil?"Zeptala sem se ho už o něco klidnějc.
"Chtěl jsem na tebe zapomenout...Máš totiž kluka a já sem ti prostě nechtěl s ním kazit vztah..."Sklopil hlavu.
"Já sem taky chtěla zapomenout....Když mně chytnul na chodbě,tak sem ho nechala bejt a běžela sem za tebou...Věděla sem,že tě potřebuju..."Opáčila jsem.
"Pamatuješ....jak si mi říkal ať přídu k tobě až budu vědět co k tobě cejtim?"Podívala sem se na něj.
"Jo,ale nemyslel sem to vážně....Já vim že stejně ti budu úplně na hovno.."Uhnul pohledem.
"Ne...Já asi k Larrymu necejtim nic...spíš něco...k... tobě.."Vykoktala sem ze sebe.
"T-to už je jedno...."Usmál se.
"S tebou je mi fakt líp..."objala sem ho ještě pevnějc.
Taky neprotestoval a obejmul mně.Seděli sme na hnusný hlíně která mně málem zabila.
Už sme měli sklon k něčemu víc,dokud sme s nevšimla......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.