Dva světy v jedné místnosti 6.díl

11. června 2009 v 21:29 | KiZz, 9.6.08 23:47 |  Dva světy v jedné místnosti
:..Autorka
Sere mně to.Sere mně to,že vtou "sere mně to"začínám úplně pořád a všude.Já jsem se snad s větou "sere mně to" narodila a ž mi podříznou krk,tak poslední věc kterou řeknu bude,že "sere mně to" :....Bože..já jsem tak stupidní.Dyť tuhle blbost nikdo ani nečte!
minulej díl:
Se zavřenýma očima jsem se protáhla a pak jsem se začala pomalu rozhlížet kolem sebe.Zděsila jsem se,protože Dan na posteli nebyl.Postel zůstala tak,jak včera v noci.....



Vyklouzla jsem z postele a rozhlížela se po pokoji.V koupelně taky nebyl,všechno zůstalo jako včera.
Natáhla jsem si na sebe rychle pár hadrů a seběhla po schodech dolů jak nejrychleji to šlo.
V jídelně všichni seděli,popíjeli čas a vůbec bylo náramný ticho,ve kerém šlo slyšet jen cinkání lžiček o hrnek.
Šla jsem ke svýmu stolu,kde samozřejmě seděl Dan a popíjel čaj a o něčem přemýšlel.
"Kdes byl proboha?Ani do postele sis nelehnul!"Poeptala jsem mu.
"áááá copáák?Ty se po mně sháníš?Novinka."Zvednul ke mně pohled.
"Jo táák...Tak já se po tobě shánět nebudu ani kdyby tě měli roztrhnou na kusy někde v noci,ok,řeknul sis o to sám."Pohodila jsem hlavou jakoby nic.
"Já myslel že sem ti uplně ukradenej,že je ti jedno,že nejsem na pokoji.Tys to přece chtěla,ne?"Díval se mi do očí.
"Víš co?naser si ty vole.Už po tobě ani neštěknu."Řekla jsem naštvaně a práskla hrnkem o stůl.
"A ty umíš štěkat?"Pozdvihl obočí.
"Jó,představ si že jo."Zašklebila sem se na něj.
Vzala jsem si rohlík a odešla z jídelny pryč.
"To je novinka!"Volal ještě za mnou.
Uraženě jsem šlapala po schodech,došla na konec chodby a práskla za sebou dveřma.
Skočila jsem na postel a hystericky řvala do polštáře.
"Di do prdelééééé Danéé!!!!"Křičela jsem.
Pak jsem se uklidnila a podívala se z okna.
To nejhorší mám za sebou,hlavně že jsem se vyřvala.
Za chvilku přišel Dan a stál ve dveřích.Snažil se ze sebe něco vydat,ale přerušila jsem ho slovy ať táhne pryč.
"Já teda odtáhnu.A příště i můžeš poděkovat za to že jsem ti řekl,že máme všichni bejt do pěti minut dole."Řekl a odešel pryč.
Počkala jsem si až kroky na chodbě přestanou být slyšet a taky jsem se odebrala dolů po schodech.Doufám,že budu muset dělat něco s Larrym,protože jsem jela sem abych si užila a ne se tady hádala s nějakým emo týpkem,který si začíná svoje kecy jako první.
"Takže dnes nás čeká pár úkolů.Budete spolupracovat po skupinkách,jak jste po pokojích,aby jste se tu nedohadovali.Je jedno,že je tu někdo po dvou,po třech a po čtyřech.Budete muset spolupracovat.Takže...náš program je dnes takový,že budete se budete přemisťovat v lese po značkách.Cesta je klikatá a plná balvanů,kde si budete uset hodně pomáhat.Rozdáme vám kompasy a sejdeme se nahoře.Cesta je dlouhá osm kilometrů.Je vám všem patnáct,nikdo by se něměl ztratit ani panikařit."Řekla učitelka,která stála na stole,aby upoutala pozornost.
"Larry,sejdeme se uprostřed,ok?"Naznačila jsem Larrymu,který stál opodál a Larry kývnul,že na mně počká.
"Nesmíte si s sebou vzít mobilní telefony,jen baterku.Čas máte zhruba dvě-tři hodiny.Cíl poznáte sami a držte se prosím po značkách a buďte opatrní.Žádní vlci ani medvědi by tady v Janově být neměli.Pak společně půjdeme dolů a vrátíme se kolem osmé večer,tedy na večeři."Dodala ještě učitelka.
potom jsme všichni došli na kraj lesa,kde byl start.
Byla jsem nasraná,že se mnou musel Dan a ne Larry.Dan stál vedle mně a taky nebyl moc nadšený.V uších měl sluchátka,ve kterých mu hrály pecky.
Zhruba za hodinu jsme vyšli taky.Značky na stromech naznačovaly směr a cestu.
"Hele prosimtě můžeš to vypnout?Jdeme lesem,ne diskotékou."Řekla jsem mu.
"Co?!"Vyndal jedno sluchátko z uší.
Strčila sjem do něho,že spadl do křoví.
"TY DEBILE POSLOUCHEJ RADŠI ZPÍVÁNÍ PTÁČKŮ V LESE A NÉ NĚJAKÝ SRAČKY CO MÁŠ V TÝ PODĚLANÝ EMPÉTROJCE!"Zařvala jsem mu do ucha.
"Poslouchám to jen proto abych nemusel slyšet tebe."Mumlal něco pro sebe a vstal.
Nakonec to vypnul a oba dva jsme pak kráčeli po lese a bylo slyšet jen křupání větví a listí.
Dan šel přede mnou a zrovna jsme narazili na hnusnej,velkej balvan,na kterým byla značka,která ukazovala směr nahoru.
Dan tam vyskočil rychle,bez rpoblémů a čekal.
Já jsem jako debil skákala a skákala a nešlo to.Když Dan uviděl můj vyčerpaný výraz,tak mi podal ruku a vytáhnul mně nahoru.
"Díkec."dpověděla jsem potichu.
Pak následovala cesta plná takových balvanů,takže mně Dan tahal pořád nahoru.
"Nemůžeme se tady prosím zastavit?"Poprosila jsem a Dan kývnul a sednul si.
Dívali jsme se do dálky,kde byly samý podobný skály,na kterých jsme seděli teď my.Seděli jsme asi pět minut a pak pokračovali dál.
Někde poblíž jsem viděla Larryho,jak na mně zběsile mává.
"Hele já si na chvilku odskočím,jo?"Kecla jsem a šla k Larrymu.
Dan si pustil svojí mp3 a díval se do dálky dál.
"Ahooj."Pošeptal mi Larry do ucha.
"Ahoj.Jsem strašně utahaná a je mi blbě.Ten magor snad nezná meze v těch kecích,co mi furt vykládá."Řekla jsem a Larry mně obejmul.
Chvilku sme tam stáli a málem se líbali,ale musel přijít Dan,který nás pozoroval.
"Hele nechci rušit,ale....Neměl by bejt ten kluk popředu?"Zeptal se stupidně.
"Hele hleď si svýho a naši líbačku neregisturj.Můžeš třeba líbat svůj iPod,jestli chceš."Odsekla jsem.
"Hele já už asi fakt budu muset jít.Čekla jsem na tebe tady aspoň půl hodiny,takže mám co dělat abych doběhl naše.Tak papa"Řekl Larry a políbil mně na tvář.
"Seš mi taky hrdina."Cvrknkla jsem ho do nosu a Larry běžel po stezce nahoru.
"To mi musíš kazit můj pobyt v Janově?To seš takovej debil že nemůžeš respektovat štěstí jinejch?Musíš mně pořád srát?!!"Strčila jsem do něho.
"Tohle je taky můj pobyt,zapaatuj si to!Nevím,kdo by ti pomáhal na těch balvanejch,asi bys bulela ještě u toho prvního,takže bych bejt tebou radši bych chvilku zticha!Já tvoje štěstí respektuju,i když žádný nemáš jak vidím!Takže si prosím hleď svýho a neříkej mi tyhle zkurvený nadávky!"Křiel na mně a s každou větou se ke mně přibližoval blíž a blíž a díval se na mně svýma nasranýma očkama.
"Víš co?NASER SI TY DEBILE!Já mám svoje štěstí,TY mi ho kazíš!Já jsem přijela sem na líbačky,ne se tady hádat s takovým ukecánkem jako TY!"Sykla jsem mu do xichtu.
"Ahá takže na líbačky?A můžeš mi říct taky něco jinýho než "naser si ty debile"? "Zeptal se klidně s posměchem.
"Jó,NASER SI TY MAGORE!"Řekla jsem a Dan se začal smát na celý kolo.
"Bože..tak blbá je ta holka..."Chytal se za břicho a já utržila pořádnej hecl.
"Hele už se stmívá,měli bychom jít."Řekla jsem po pěti minutách,až se konečně uklidnil.
"Už by sme mohli bejt nahoře,kdyby ses se mnou tady nehádala a nesypala mi tady nadávky do očí .."Řekl.
"Takže se nebudu divit,jestli zabloudíme,nebo netrefíme včas."Dodal......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.