Můj spolužák 13.díl

11. června 2009 v 22:22 | KiZz |  Můj spolužák
...tak jsme se rozešli každej jinou stranou.
Já jsem se šla projít a on taky někam zamířil a pak jsme se chytli na náměstí,když jsme šli domů.Ten kousek jsme šli spolu,ale beze slova a každej jsme šli od sebe v takový vzdálenosti,že by nikdo nepoznal,že jdeme spolu.
Když jsme se vrátili,Kessi zářila,že jsme někde byli spolu.
Takhle vždycky,když jsme museli odejít,tak jsme to tak dělali.
Pak nám začala dělat naschvál i Kessi.
"Hele lidi...co kdyby jste uvařili?"Zeptala se nás jednou.
"Hm tak jó,no.."Hlesl Patrick.
Pak jsem se tam dohadovali,co budeme vařit....
"Co kdyby ste udělali třeba rajskou s rejží?"Navrhla Kessi a oblízla si blaženě rty.
"Vaříš Rajskou,seš baba"Hlesnul a odešel do spíže pro rýži.
Za deset minut to měl hotový a šel si k Kessi sednout a oba se dívali na televizi a já se tam párala s rajskou omáčkou.
Pak mi šla na pomoc Kessi.
"Téda ty vaříš dobře"Řekla,když ochutnala předemmojí rajskou a nakládala si víc a víc.
Já se tomu smála.
"Ty vole Alegíno můžeš tak příšerně neřehtat jako koňokráva?Nic neslyšim"Zařval Patrick s pokoje.
Pak mně radost přešla,hodila jsem lžíci do dřezu a odešla do pokoje.
Zase jsem si prohlížela jeho nádherný obrázky.Tentokrát kreslil nenávistné obrázky a k nim vždycky připsal Alex,mý jméno.
Ze samýho vzteku jsem celej skicák roztrhala a naházela do koše.Kopala jsem do jeho věcí,prstě hystericky šílela.
Pak sjem vyčerpaná padla na postel a rozbrečela se.
"Nenávidím te PATRICKU!"Zařvala jsem si v duchu.
Od tý doby jsem ho fakt nenáviděla,ae už fakt.
Jednou mi udělal scénku,když hledal svůj skicák a pak uviděl ty papíry.
"Seš prostě kretén,chápeš to?!"Zařvala jsem mu do xichtu a na čele mi naskočila tlustá žíla.
Ze samýho vzteku jsem mu dala pres držku a pak ho kopla do břicha a ten se svalil do postele a praštil se hlavou do stěny.
Já jsem klesla taky do postele a brečela.
Ten se pak sebral a odešel z pokoje.
V tu chvíli jsem pochopila,že bez něho asi nemůžu žít.Šla jsem k jeho poličkám a sebrala mu tričko,který jsem na něm prostě milovala.
Dala jsem si ho pod polštář a v noci sem si na něho lehla a nemohla jsem se tý vůně nadejchat.Prostě to bylo boží,ta jeho vůně....
Před tím,než jsem šla spát,jsem tričko hodila do kurfu a kufr hodila pod postel.
Jednou Kessi skončila s vyvrknutým kotníkem v posteli.Ráno,když je ještě tma, si nevšimla svýho vlastního skejta a přerazila se o něj.Takže jsme museli všechno dělat s Patrickem,jen já a on.Brali jsme to jako povinnost a vůbec přitom nemluvili.
Jednou sme šli spolu na nákup.
Panovalo horzný ticho,já jsem se až bála.Nemohla jsem najít vhodný téma.
Pak přijeli Kessini rodiče,aby se na svojí dcerku podívali a my s Patrickem jsme chtěli vypadnout.
Každej si šel jako vždycky vlastní cestou,ale tentorkát jsme jako vždycky šli valstní cestou,ale měli jsme stejný cíl-vrcholek skal.
Byl březen a sluníčko zapadalo,takže se blížila co nevidět tma a bylo teplo,takže skály bylo něco pro mně.
Hádala jsem se sama se sebou jako blázen.
"Né Lizzy!Nemůžeš ho milovat!Po tom,co ti tyhle slova řekl!?Si děláš prdel,co?Né,přece to nedokážeš,seš srab se mu v tom všem vyznat!Musíš ho nenávidět!JO!On nenávidí tebe,tak ty jeho,je to grázl emařskej!Kretén zasranej,zkazil ti vlastně radost do života!"A tak dále....
Pak se mi vyhrkly slzy do očí a brečela jsem jako malý dítě a to pěkně nahlas.
Měla jsem celý černý líčení rozmazaný a byla jsem ráda,protože se to hodilo k černý rozevlátý sukni a pruhovaným tričku.
Někde v dálce jsem zahlídla Patricka,jak se ke mně blíží.
V tý tmě jsem ho nemohla rozeznat,a poznala jsem ho,až když byl u mně dva metry.
"NÉÉ!NEPŘIBLIŽUJ SE KE MNĚ TI ŘÍKÁM!NÉÉÉ!"Zařvala jsem a měla úplně červený oči.
Couvala jsem a uklouzla mi jedna noha z balvanu,na kterým jsem stála a skácela jsem se na zem.
Pak si pamatuju,jak ke mně Patrick skočil,zvedl mi hlavu a já pošeptala,že ho nenávidím a pak se mi začernilo před očima.
Vzbudila jsem se až ve svý posteli,v Patrickovým kostkovaným tričku.
Patrick seděl u mně a dívalse na mně a ukapávaly mu slzy.
Než jsem stačila něco promluvit,tak se zvedl a odešel.
Zkoušela jsem vstát,ale hrozně mně zabolela hlava a noha,že jsem se zase bezmocně skácela na polštář.
U mý postele se válel papírek.
"Promiň"Stálo na něm Patrickovým písmem.
Ležela jsem a brečela a brečela,dokud se nesetmělo a já jsem si přestala vidět před nos.
Pak jsem uslyšela jeho kroky,jak šly k mý posteli.
Ucítila jsem,jak si sedl k mým nohám a hladil mi stehno přes přikrývku.
Naštěstí mineviděl do obličeje,protože byla hrozitánská tma,ale já jsem viděla jeho obrysy rozčěpýřené hlavy,které trčely vlasy na všechny strany.
Dívala jsem se do černa a pak sem promluvila:
"Jsi to ty?"
Nejdřív se lekl,ale pak odpověděl,že jo.
Nejdřív panovalo hrozný ticho a ani jsem ho už necítila.
"Patricku...Můžeš mi říct,co se mi stalo?"Zeptala jsem se po nekonečný chvíli.
"Krvácela ti hlava a máš vyvknutý kotník.Kessi musela na operaci do nemocice,takže jsme tu sami na celý dva dny.A teď ty.Za tři dny půjdeš taky do nemocnice."Řekl smutně.
"Řekni mi jedno....Proč jsi mně nenáviděl?"Zavzlykala jsem.
"Lizzy..."Začal jemně." "Lizzy já tě nenáviděl,protože tě asi stejně ještě pořád miluju."Řekl nakonec.
"Hm..."Vysoukala jsem ze sebe a začala brečet ještě víc.
Patrick mně chytl za tvář a utíral mi slzy a já si to nechala líbit.
"Víš..Chci ti říct srašně hodně věcí,ale nevím,od čeho mám začít..."Hlesla jsem,když jsem se uklidnila.
"Řekni mi prosím jenom dvě slova,první,který tě napadnou....."Řekl tiše.
"Máslo a Kostka"Řekla jsem.
Ten se rozchechtal a řekl:
"Prosím ne ty úplně blbý..."Řekl ještě tišeji,že jsem ho vůbec sotva slyšela.
"Ok oK...M-m-milluju..."Začala jsem a přestala.
"Teda vlastně nenávdím,nebo já nevím.."Dokončila jsem.
"Víš,co je nenávist?Když si necháš líbit to,že tě tu člověk jen tak ohmatvá po tváři a utírá ti slzy,tak mně asi těžko můžeš nenávidět."Usmál se.
"Tak si je řekni sám!Víš,že to není lehký!"Okřikla jsem ho tiše a zatajila dech.
"Víš Alex..Když jsem šel tím stejným směrem jako ty,přemýšlel jsem.Dlouho.Pakjsem si to rozmyslel.Chci.....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 *KeCc *KeCc | Web | 14. října 2009 v 16:09 | Reagovat

Jak Napínavé a krásné.....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.