Můj spolužák 18.díl

11. června 2009 v 22:26 | KiZz |  Můj spolužák
Najednou jsem kýchla přímo do Patrickova xichtu.
"Fuj já se lek!!"Zakřičel.
Já se smála na celý kolo,až sem se popadala za břicho.
"Tobě je něco k smíchu?"Řekl podrážděně a otočil se a dělal uraženýho.
Já se smála ještě víc.
"Fajn.."Řekl a začal mně lechtat.
"Né,nech toho!Prosím!!!"Smála jsem se na celý kolo,div sem se nepočůrala.
Po chvíli toho nechal a chytil mně za krk.Ležel na mně.
"Co teď chceš dělat?"Zeptala jsem se překvapeně.
Patrick se ke mně sehnul a políbil mně.
"Patricku..."Řela jsem tiše.
"Co?"Opáčil a povytáhnul obočí.
"Je mi zima...Už ychom měli jít."Řekla jsem.
"Dobře,bez problému."Řekl,vstal a pomohl mi nahoru vstát.
Pak mi dal svojí mikinu a vzal mně do náručí a já sem se na něj přilepila rukama kolem krku.
Celou cestu jsme si povídali o tom,co se přihodilo dřív.
U baráku mně zas postavil na nohy a rozloučil se se mnou.
"Tak Ahoj."řekla jsem a otáela jsem klíčke v zámku.
Ten mi ještě zamával a odešel.
Doma jsem si vzpomněla,že mámna sobě jeho mikinu.
Pak jsem šla na icq,kde mi napsal Leo.
"Ahoj Lizzy!"Pozdravil mně.
"Jak se máš?A jak to jde s Patrickem?Už se nehádáte?"Ptal se.
"Ne.Dneska jsme byli na hezký louce,tam za lesem.Byla to pohoda.Už se nehádáme."Zněla odpověď.
Pak se mně ještě ptal na hodně všcí.
Kecali jsme tak do půlnoci,kdy jsem už začala zívat.
Pak jsem šla do postele spát.
Druhej den ve škole Patricka nesnášeli ješt víc.
Takže jsem s Patrickem chodila po škole a kecali jsme si spolu a odháněli lidi,kteří byli dotěrný.
"Ehm..pamatuješ na včerejšek?"Zeptal se opatrně."Jo,byl krásnej..."Odpověděla jsem a nasadila sladký úsměv.
"Moc jsem přemýšlel...A nakonec mně napadlo..Nechtěla bys se mnou chodit?"Zeptal se opatrně.
"No víš...."Řekla jsem naléhavě.
Patrickpovytáhl obočí a čekal nějakou odpověď,která by měla zdůraznit NE.
"A proč by ne?No zkusit to můžem."Řekla jsem vesele,chytla ho za ruku a přitáhla si ho k sobě.To sme se pak začali na chodbě vášnivě líbat a všichni nás viděli.
"Whuoooow!"Začali křičet a tleskat lidi z devítek a osmiček.
"Nechceš odejít..?"Zeptal se mně.
"Jistě."Hlesla sjem,mrkla na všechny ostatní a šli jsme po schodech dolů.
Nenápadně jsme zmizeli ze školy a šli směrem k lesu,kde byla ta louka.
Ulehli jsme do trávy a odpočívali.
Trhali jsme všelijaký kytičky a házeli je po sobě.
Všemu jsme se smáli a radovali se jak malý děcka.pak nás radost přešla,když jsme uviděli hnusný černý mraky a první blesk a hrom.
Za malou chvilinku začalo strašně pršet a foukat vítr.Byl strašně štiplavej,takže nám byla hned velká zima.
"Pojď,dem ke mně domů."Navrhl Patrick.Měl to blíž než já,takže jsme k němu rovnou zavítali.
Patrick mi půjčil tričko a posadil mně do postele,do který sem se zachumlala a furt sála t vůni,která byla cítit z jeho peřin.
Za chvíli přišel s táckem a čajem.
"Jé,dík."Řekla jsem a natáhla se po čaji,protože mi byla strašná zima.
Chvíli jsme se na sebe dívali a popíjeli čaj.
Pak mi ukázal všechny obrázky,který měl na stole.
"Tohlejsem kreslil před rokem,tohle včera večer,a tohle...Je pro tebe."Věnoval mi s úsměvěm takovej ndhernej obrázek.
"Vážně?Tak to dík."Vzala jsem si obrázek a prohlížela si ho jak blázen.
Pak mi začal pípat mobil,volala mi máma.
"Kde se couráš?!Ve škole jsi nebyla,teď mi volali,žes zmizela a teď je bouřka a ty se furt někde flákáš!"Řvala do mobilu.
"Mami já ti to vysvětlím..."Říkala jsem potichu.
"OKAMŽITĚ DOMŮ!!!!"Zařvala a zavěsila.
"Nikam nepůjdu"Zabručela jsem do mobilu,i když do neznáma.
"Já ě doprovodím.Nechci,abys měla průser."Řekl tiše a chytl mně kolem, ramen.
"Na,pučím ti tyhle kalhoty,možná ti budou.Tričko už máš a mikinu ti učím tuhle."Házel mi věci do rukou a hrabal ve skříni.
Vzal deštník a šli jsme směr můj dům.Celou dobu mně držel za ruku.
Před vchodem jsme ještě hcvilku stáli a dívali se navzájem do svých blýkavých očích,ve kterých se odrážejí blesky a kapky deště.
"Tak ahoj,určo ti bude zima."Řekla jsem.
Patrick se zarazil,pak si mně ksobě přitiskl a začal mně vášnivě líbat.
"C-co?!ALEX!!??"Zaječela máma,která nás sledovala.
Rychle jsem se odtrhla od Patricka a sledovala nasírající se mámu.
"P-pardon.."Koktal Patrick.
"Žádný pardon!Alex okamžitě půjd domů a bude mít domácí vězení!"Zařvala a chytla mně silně za paži a táhla domů.
"NE mami!Já už chci žít,chápeš?To,že mám konečně kluka v patnácti,tak si myslím,že už nejsme malá holka,a že se můžu aspoň líbat a být venku aspoň do desíti,a ne do devíti !"Zařvala jsem a vytrhla svojí ruku ze sevření z té její.
Máma to nevydržela,popadla mně ještě silněji a táhla mně násilím.
"Ještě mi vysvětlíš to,kde byla mimo školu..."Řekla nasraně a vlekla mně do výtahu.
"myslím,že ti to už je jasný,že ti nic nemusím vysvětlovat."Odsekla jsem.
"Ale máš..."Trvala na svým.
Nevím,co to do ní vjelo,ale normálně mně zamkla v pokoji na klíč a vypojila mi internet,takže jsem neměla co dělat.
Lehla jsem si na postel a oddychovala.Přemejšlela jsem,co to s ní je.Nejspíš žárlí,že mám konečně kluka,a ona je teprv po rozvodu s jiným a myslí si,že budu mít stejnej problém jako ona.Myslí si,že se poprvý můžu líbat až bůhví kolik mi bude.
Druhej den ráno jsem letěla do kšoly bleskem,abych stihla Patricka,jenomže ten na mně čekal už před vchodem.
"Ahoj"Hlesla jsem a chytla ho za ruku.
"Jak to dopadlo?"Zeptal se mně.
"Máma mi dala tisíc zákazů,sem bez mobilu,bez netu,nesmím ven a po škole ihned domů,bude si mně vyzvedávat."řekla jsem stručně.
"Ach jo.."Povzdechl Patrick.
"budem se muset rozejít..."Řekl smutně.
"PROČ?!"Vyděsila sem se.
"No...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.