Můj spolužák 6.díl

11. června 2009 v 22:18 | KiZz, 13.2. 15:43 |  Můj spolužák
....jet se mnou a kámošem na hory?"
"Já nevím.Záleží na tom,co na to řekne máma.Víš,radši bych tam s sebou kámošku.Nehcci bejt mezi dvouma klukama sama,víš?"Odpověděla jsem.
"Ok,vem s sebou třeba Becky."Navrhl.
"A kdyby se asi tak jelo?"Zajímala sem se.
"no tak až napadne první sníh,ne?Kámošovi rodiče maj na horách chatu a řekli,že by sme tam mohlijet na vánoční prázdky."řekl.
"Ok,zeptám se mámy a ta mi to možná dovolí."Opáčila jsem.

Druhej den ve škole ke mně Patrick vůbec nepromluvil a každou přestávku někam šel a vrátil se až po zvonění,teda pozdě na hodinu.Mně to vůbec nezajímalo,o přestávkách jsem se bavila s Becky a Deryckem.
Becky řekla,že by na ty Vánoce klidně jela,že stejnak nikam s rodiči nejede,protože rodiče letos hrozně pracujou,tak by jim akorát tak prospěla tím,že odjede a nebude je rušit.Doma mi to taky dovolili.
Byl prosinec,za tři tejdny se mělo jet.Máma mi to taky dovolila,chtěla,abych si konečně nějaký ty Vánoce užila s kámoši.Takže jsme to měli domluvený a svolený od každýho rodiče.Na tu chatu nás doveze otec toho Deryckova kámoše.
O Patricka jsem zájem ani nejevila,prostě jsem si zvykla,že sme se rozhádali a už se prostě nemáme o čem bavit.Patricka mi nahrazoval Deryck.

Den odjezdu-
Sbalila jsem si kufr a došla před školu,kde jsme měli všichni čtyři sraz.Auto tam už čekalo a Deryck nedočkavě přešlapoval z místa na místo a furt se mi snažil dovolat.
"Už jsem se bál,že nepříjdeš."Řekl a vypnul hovor.
"Promiň,mobil sem vůbec neslyšela,mám ho až na dně kufru"Smála sem se.
Becky tam už stála a taky měla starosti,kde celou dobu vězím.
Nastoupili jsme do auta a jeli jsme.
Deryckův kámoš,Sebastian,seděl vepředu a my třijsme se měli vecpat vzadu.Auto bylo takový velký,takže nebyl problém se tam umístit a ještě nám zbylo místo na pár balíčků chispů a coly.
Celou cestu jsme se bavili a smáli a Sebův táta taky.Vyprávěl nám,jak se Seby zavřel na záchodě a pak to neuměl odemknout.
Drželi jsme se smíchy za břicha a Seby se trochu styděl,ale taky se smál jak o život.
Na horách nám pomohl Sebův táta s kufry a dal nám klíčky od chaty.Ještě nám vložil do rukou bár bankovek a několik tašek různejch potravin,aby sme nechcípli hlady.
Ještě furt sme se smáli z toho příběhu,kterej nám Sebův táta vyprávěl.
Pokoje tu byli jenom tři,obývák,jedna ložnice a Sebův pokoj.Takže jsem s Becky šla do ložnice a Sebastián se s Deryckem zabydleli v jeho pokoji.
Vložili jsme věci do skříní,zatopili a šli dolů vařit.
Kluci vařili špagety a Seby je trochu převařil,že z toho bylo vodporný těsto,rpotože kluci hráli na playstationu zrovna nějakou hru a o špagety se starali oni,takže jim to celý nabuchlo a všimli si toho,když začala z hrnce ukapávat voda.
Seby šel s tim hnusem to vyhodit na záchod a Deryck chtěl přidržet ledničku nohou,aby se nezavírala a Seby si toho nevšiml,protože civěl do hrnce a pyšnil se výtvorem,a tak napálil do dveří od ledničky a celej blivajs přistál na Deryckově hlavě.
To sme pak s Becky kluky nechali klukama a nakopli je to koupelny a tam je zavřeli.Vypustily jsme je,až sme uvařily,aby nám nešli na nervy.
Schválně sme jim pak vypli světlo,aby měli vztek ještě víc.
No a pak sme se najedli a šli se dívat na nějakej horror.
Seby našel nějakej tak štrašnej horor,že sem se u toho nachcípala smíchy.Pak tam pustil nějakej jinej a to sem se teprv bála.Přitulila jsem se k Deryckovi,kterje mezitím usnul.
Šminkami jsme ho pak přemalovali a vyfotili na foťák,kterej sme měli s sebou.
Pak sme šli spát a durhej den ráno sme měli namířeno na snowboard.
Celou dobu jsem padala.Prostě sem se neudržela.
Kluci jeli dřív než my,aby se před náma holkama namachřili.No a já jsem spadla přímo uprostřed cesty a pak do mně naboural nějakej kluk.
"Jsi v pohodě?"Vstal a podal mi ruku.
"Jasně,ale bolí mně noha,přejels mi ji."Naříkala sem.
"V tom případě ti chci pomoct."Mi řekl a zvedl mně.
Sundal mi snowboard z nohou a nesl mně na rukou přímo z kopce dolů.Párkrát se se mnou skutálel,ale jinak jsme došli apsoň do chatičky,kde měli teplý nápoje.
Objednali jsme si čaj a pak sme si sedli.Ještě jsme si nesundali brýle,ale když sme dostali čaj,tak nás to napadlo.
Sundala jsem brejle a oklepávala si hlavu od sněhu.
To samýten kluk.Pak sme se na sebe navzájem podívali a....Mně trefil šok.
"CO TU DĚLÁŠ???!!!"Vyjela jsem na něho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ElaMi ElaMi | Web | 20. června 2009 v 15:22 | Reagovat

žeby to bol Patrick? :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.