Můj spolužák 7.díl

11. června 2009 v 22:18 | KiZz, 13.2. 15:44 |  Můj spolužák
"Cože?!"Vykulil oči.
"Co tu děláš?!"zopakovala jsem poněkud trochu přísněji.
"no já sem tu s tátou na Vánoce a co tady děláš ty?"
"No já jsem tu s Becky.."Hlesla jsem.O Deryckovi jsem mu nesměla nic říct,jinak by si asi myslel,že..
Chvíli jsme mlčeli a pak jsenm sebrala odvahu a zeptala se ho:
"Není to moc příjemné překvapení,viď?"
"Proč?"Nasadil otazník.
"Přece víš..jsem přece šílená.."Řekla jsem a do očí se mi hrnuly slzy.
"Já to tak nemyslel,Alex.."Utřel mi slzu a sklopil hlavu.
"Tak proč jsi mi lhal?!"Vyjekla jsem.
"Alex.."Utěšoval mně.
Na chvíli se odmlčel a pak řekl:
"Já jsem ti jen nechtěl ublížit tím Deryckem.Mám tě rád a vím,že Deryck je schopnej všeho.
"Patricku..."Řekla jsem.
"Copak?"
"Patricku,já musím jít.Určo mně už hledaj.Naschle ve škole."Řekla jsem sklesle,nasadila si čepici a odešla s brekem.
Pak jsem Patrïcka po očku sledovala z okna.Nejdřív si uzíral slzy a pak se oblík a měl se taky k odchodu.
"Alexíí!"Křičí na mně Becky.
Já na Becky zamávám.
"Kde byla čéče?!Měla jsem o tebe strach!A Deryck se Sebym úplně šílí!"
"Spadla jsem a byla mi zima,tak jsem šla do bufetu pro čaj."Odpověděla jsem.
Chvíli jsem mlčela a váhala,jestli to mám Becky říct s tím Patrickem.Pak jsem to ze sebe rychle vysoukala a ani jsem nepřemýšlela.
"Co?A kde?"Kulila oči Becky.
"No to nevím.."Řekla jsem.
"Ty vole to čumim"Opáčila.
"Jenom to neřekni Deryckovi,prosím."Dodala jsem rychle,protože na obličeji Becky bylo vidět,že to co nejdřív musí někomu vyžvanit.
Nejdřív si smutně oddechne a řekne: "No dobře.Neudělám to."
Já ji poplácám po zádech a už s prknama v rukou jdeme k nám do chaty,kde seděl Deryck a měl na krajíčku.Když mně uviděl,zděsil se.
"Alex kde byla?Měl jsem o tebe takovej strach,že si to nedokážeš představit!Nikde sme tě nemohli najít,kde byla DO PRČIC!?"Zařval a přicupital ke mně a začal mně hladit po tváři a objímat.
"To bylo tak hrozný?Byla jsem pryč jen chvilku,to sem se šla ohřát do bufetu."Probodávala jsem pohledem Sebyho a hladila Derycka na zádech.
"Stačí malá chvilka a sme v prdeli a může se ti něco stát.."Řekl výhružně.
"Dobře,od teď se vás budu držet a neodejdu ani na krok."Špitla jsem.
O Patrickovi nikdo z nás ani nehlesl a ani neměl v úmyslu něoc o něm říct,i když jsme s Becky toho měli fakt hodně na srdci.
Patrick hrál se Sebastiánem na playstationu nějaký káry a nám nezbývalo nic jinýho,než se nudit a dívat se na to,jak bouraj do stromů.
"Proč nejdete na net?"Zeptá se nás po chvíli Deryck.
"Copak tu ňákej je?"Řekla jsem nudně.
"Jasně,u Sebyho v pokoji."Opáčil Deryck.
"V tom případě nám to nikdo nedovolil a ani nám o tom nehlesnul."Přidala se Becky.
"Jděte na net,nenuďte se"Řekl Seby a pokraočval ve hře.
Došlapaly jsme do druhýho patra po úzkých schodech k Sebymu do pokoje,kde byly docela rozházený věci kluků.
U počítače byla plechovka redbulu.
"Teda kluci sou takový prasata..."Zhnusila se Becky.
Zapnuly jsme počítač.
"Zajímalo by mně,jestlije tu nějaký icq"Brumlala Becky.
"Né.Já mám v plánu něco jinýho.Zjistíme,co tady Seby má.Možná najdem nějaký vtipný obrázky nebo zajímavý dokumenty."Řekla jsem napjatě a Becky souhlasila.
Nejdřív tam byly nějaký věci o autech,skejtu a nějaký obrázky polonahých modelek.Pak sme narazily na Sebastiánův deníček z 6.třídy.
"Ach jak Miluju Alex,ta holka z 6.B.Je tak krásná a má tak nádherný vlasy a ruce.Ten její úsměv mně okouzlil,když sem ho viděl poprvý.Je prostě božská.Vždycky o přestávce,když ji potkám,usměje se na mně.Mám pocit,že mně miluje a je mi hrozně fajn.."Čtu nahlas a Becky se u toho válí smíchy na podlaze a drží se za břicho.
Rychle to vytisknu a Becky hrozně nahlas recituje:
Ách jak Miluju Aléx,ta holká z šestý Bééé!"Pochoduje po schodech a mává rukama.
Deryck a nás hodí otazník se Seby.To se pak vynořím já.
Celý to přečtu a Deryck má eště větší záchvat smíchu než měla Becky.Ten byl úplně clej rudej a Seby taky,ale ne od smcíhu,ale ze zlosti,ale taky se smál.
"2.ledna 2007"Zakončila jsem.
Celej večer sme se tomu ještě smáli.Pak nám Seby chtěl ukázat nějakou vtipnou historku.My jsme s Deryckem nechtěli jít,a tak Becky nic jinýho nezbývalo,aby tam šla s ním sama,aby se Seby neurazil.
Za hcvíli sme slyšeli řehot z pokoje Sebyho.
Pak dostal Deryck hlad a hledal cosi v ledničce.
"Nic tu není"Zakňučí.
"Tak něco uvaříme,aspoň těm dvoum po záchavtu smíchu určo vyhládne"Mrkla jsem na Derycka a odstrčila ho od ledničky.Našla sem tam maso a mraženou zeleninu.A ve spíži se válel sáček s rýží.
"Uděláme rizoto"Navrhnu a Deryck přikývne.
Chvíli stojím u plotny a furt prosim Derycka,aby mi něco podal.
"Hele co kdybych teď chvíli vařil já?Už mně nebaví furt pro něco chodit."Řekl.
"Klidně"Odešla jsem a čekala,až mi něco nařídí.
Chvíli po mně chtěl,abych mu podala ručník,pak lžíci,míchačku...
"Podej mi ruku."Zamumlal.
"jasně,řeknu."pak něco hledám ve spíži.
"Tady to není."Řekla jsem smutně a pak jsem dodala: "Cože jsi to vlastně chtěl?"
Deryck si hodil utěrku přes rameno,vypnul sporák a obejmul mně nečekaně kolem ramen.Neviděla jsem,že se blíží,protože sem měla celou dobu zasrčenou hlavu ve skříni.
"Áá co to proboha děláš?"Vyděsila jsem se a rázemna mně spadlo něklik balíčků mouky a soli a pak se to celý rozprášilo.
"Seš teda fajn kámoš"Smála sem se.
"Kdo to celý bude uklízet?"Dodala sem pak a Deryck se na tu mouku furt díval a nemohl pochopit o co gou,protože měl mouku v očích a nic neviděl.
To k nám přiklusali vysmátí křečci.
"Proboha co se tu děje?"Zeptala se Becky.
"Nic,jen nám spadla mouka na zem.Ale rizoto přežilo,doufám."Řekla jsem a furt se nemohla vzpamatovat z toho,co se stalo.
Pak sme to celý uklízeli snad do desíti večera a dostali pěknej hlad.Usedli sme ke stolu a snědli sme celý rizoto,co bylo v hrnci.
Pak sme šli spát,páč sme byli děsně unavený z toho sbírání a utírání mouky a soli.
To tak si představte,jak je těžký posbírat tři kila mouky a dvě kila soli.
V noci,kolem dvou hodin rána sem se vzbudila a nemohla dál usnout.Tak sem šla na balkon a kochala se výhledem na hory.
"Pěkný,co?"Zeptal se mně někdo.
Hrozně sem se vylekala.Totiž nevšimal sem si Sebyho,kterej stál úplně na druhym konci balkonu,kde je největší tma.
"Jo"Opáčila jsem.
Pak sem si vzpomněla na jeho počítačový deníček a zasmála sem se.Seby na to taky nemoh zapomenout.
"Jak se mohl bejt takovej debil"Smál se.
"Ale bylo to romantický.Bohužel takoví kluci z toho vyrostou."Řekla jsem smutně.
"Nezdá se ti tu něco divnýho?Cejtim tu někoho."Řekl.
Myslela jsem,že myslí Derycka nebo tak,nebo že si dělal srandu,ale pak mi to došlo,že asi ten den,když sme jezdili z kopce na prknech si mně a Patricka všimnul,nebo aspoň teda Patricka.
"Netuším.Koho myslíš?"Zeptala jsem se opatrně.
"Nevim,mámjenom divnej pocit,jako bych tady znal jednoho kluka ze školy,kterýho Deryck úplně nenávidí."Řekl rychle,že sem mu skoro nerozumněla.
Pokrčila jsem rameny a řekla,že to možný je.Pak prohlásil,že je mu už zima a že chce spát.Dal mi pusu na tvář na doboru noc a odešel do pokoje.
Balkon totiž měl dvoje dveře.Jedny do pokoje kluků a jedny do našeho pokoje.
Je fakt,že sem se už klepala zimou,tak sem šla taky spát a podařilo se mi usnout.
Ráno jsem vstalaze všech nejpozději a Becky mi přinesla čaj do postele.
"Jsi totiž děsně bledá.Když jsem se probudila,byla si bílý a nemělas peřinu."Řekla.
Poděkovala sem a oblíkla se,protože sem se klepala zimou jak ratlík.
Deryck byl někde venku a Seby si uklízel v pokoji,protože viděl čistotu holek a zastyděl se.
Chtěla jsem jít za Deryckem na zahradu,jenže on tam nebyl.
Šla sem na kopec,na kterym sáňkovalo pár malejch dětí.
Přešla sem silnici a šla nahoru.
Někde v dálce sem viděla,jak se někd pere.nějaká černá bunda a bílá,která se podobala bundě Derycka.
"To Snad ne...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ElaMi ElaMi | Web | 20. června 2009 v 15:30 | Reagovat

super kapitola až na toto: Patrick hrál se Sebastiánem na playstationu nějaký káry ...no neviem neviem či to bol zrovna Patrick :D

2 KiZz KiZz | 21. června 2009 v 18:05 | Reagovat

[1]: Omg promiň :D občas si to pletu ..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.