Zažij si to taky 6.díl

16. června 2009 v 20:07 | KiZz |  Zažij si to taky

"J-jasně." Vykoktala jsem a poté se dveře zavřely.
Seděla jsem na židli s otevřenou pusou. Pět tisíc měsíčně ?!

Dokázala jsem si představit, jak by tenhle rozhovor pokračoval, kdyby teď byla Kelly u sebe "doma".....

Celý článek


Zamířila jsem zraky na jeden šuplík ve stole a neváhala ho otevřít. Válely se v něm obaly od švýcarských žvýkaček, několik propisek, album z dětství a deník.

Vzala jsem ho a začala v něm listovat. Opřela jsem se o pohodlné křeslo a otevřela první stránku. Bylo jí tu dvanáct let, když to psala. Tedy před čtyřmi lety, kdy jsem nastoupila do jejich školy.
Jak jsem si tak všimla, většinou tam psala pomluvy na holky, na kterých se jí něco nelíbilo. Přiložila tam i fotku.

"Victorie...Holka,která nám kazí celou třídu.Nikdy se s ní nezačnu kamarádit,protože je divná a strašně blbá.Určitě nikdy neměla kluka a s nikým se sama nebaví..Podle mě se ani nemyje..Pořád nosí jedny boty,který maj rádoby známou značku Converse a černý kalhoty.Fakt jenom někdy snad mění trika,protože má na sobě skoro pořád její černou mikinu s křídly na zádech...Nejradši bych jí ze třídy vykopla a já to jednou udělám...Pořád se na mě dívá těma svejma smutnejma očkama jako bych jí měla prosit na kolenou,abych si vedle ní mohla sednout..NIKDY.!!Je to prostě ošklivý káče,který m pokaždý výbuch na hlavě.Pochybuju,že se o ní rodiče staraj...A pochybuju,že má nějaký kapesný,protože hadry smění tak jednou do roka ty voe....Prostě..nesnáším jí.Hrozná kráva co si o sobě strašně toho myslí..a myslím,že je lesba."


Bože...takový lži..co ona ví, kolik jsem měla kluků..já nechodím s hvězdama ze školy jako ona..nemám to zapotřebí..A meju se...Co jí do toho je, jaký nosím boty..Od značky Converse nebo Escada, jako ona. A hadry si kupuju docela často..bohužel ona mě snad nikdy neviděla po škole..A nikdy si mě nevšímala, jakou mám mikinu ,kalhoty a trika..Je to prostě MOJE věc, né její..A nekoukám pořád smutně. Ona mě vůbec nezná...a prosit mě nemusí, protože já jí to stejně nedovolím..a rodiče mám.a starají se o mě. Snad líp, než o ní...Dávaj jí prachy a vypadnou na několik dní, ať se klidně vyspí s klukama...ale..tohle psát neměla...ach jo...

Překvapila mě fotka, kterou tam u toho měla. Měla tam mojí nejnovější fotku, která koluje na internetu.

Vytrhla jsem tu stránku a hodila ji do koše pod stolem.
Přemýšlela jsem, co asi tak dělá.....

Druhý den ráno jsem si na sebe vzala své nové oblečení. Bylo mi jedno, co si o mě kod pomyslí. Jen mě štvalo, že jsem byla blondýna. Měla jsem si tu barvu koupit už včera.

Před školou mě jako vždy vítali kluci a holky, které jsem neznala ve škole ani od vidění. A Kelly pochybuju, že taky ne.
"Kelly...Co to máš na sobě?" Ukázala Rose prstem na černofialovou sukni s krajkou.
"Měním styl. Jestli se ti nelíbí, prosím, nebav se se mnou. Já už nechci být barbína." Řekla jsem nahlas a odešla k ostatním. Překvapila mě přetvářka od jiných lidí. To jim taky nadiktovala Kelly?

Povídala jsem si s jedním klukem a po očku pozorovala Kelly, která seděla na lavičce. Potom se naše pohledy střetly a ona vytřeštila oči na mojí novou sukni. Pohrozila mi prstem a naznačila, že mi usekne hlavu. Usmála jsem se.

Ve třídě jsem si už zvykla, že sedím vedle Marianne a Rose. Prakticky jsem se snažila chovat ve škole jako normální Kelly, aby nikdo nic nepoznal. Ta přetvářka mě vysilovala s každou chvílí víc a víc.

O velké přestávce se zase všichni sebrali šikanovat moje pravé JÁ. Teď už je to Kellyino tělo. Když udeřila první facka, ucítila jsem ji na vlastní tváři. Dívat se na "sebe" z jinýho pohledu mě bolelo. A to přímo u srdce.

Jen jsem přihlížela, co se děje. Posměch. Nadávky. Pomluvy přímo do očí. Narážky.

Neustále jsem si četla její deník. Čtyři stránky o mě jsem už dávno vytrhala a zrovna se válely pod lavicí. Kroutila jsem hlavou nad tím, co tam psala i o dalších lidech. Pomlouvala tam i Marianne, Rose a Katie. O nich jsem si četla s největším údivem. Jak může pomlouvat své kamarádky?

Ani jsem si nevšimla, že zazvonilo na hodinu.

"VYPADNĚTE OD VICTORIE A SEDNĚTE SI DO LAVIC!DNESKA JE CELÁ TŘÍDA PO ŠKOLE KROMĚ KELLY!!!!"Zařvala učitelka a vztekle hodila učebnice na stůl.

Tohle mě dokonale vylekalo a zaklapla jsem deník.

Celá třída ztichla a rychle vlítla do svých lavic.Ve třídě šel slyšet jen hlasitý pláč Kelly, jak sedí v rohu třídy.
"Ale ale...já nikdy nebrečela hlasitě..takhle na sebe ještě upoutáš pozornost...chudinko malá..Vždycky chceš být středem pozornosti..teď určitě začneš říkat blbosti na můj účet."Zakroutila jsem hlavou.
A takyže jo.Kelly začne brečet ještě víc.No jasně,když si tohle zažívá poprvý.Za celej její sladkej život v těle blonďatý holčičky by jí nikdo neublížil.A teď tohle.
"ZMRDI!NIKDO NEMŮŽE POCHOPIT,ŽE JÁ NEJSEM VICTORIE!!!HAJZLOVÉ!SI SEM POZVU MÁMU VY ZJEBANÍ ******!!!!!!"zařve na celou třídu hystericky.
Utírá si rozmazaný líčení a sedne do lavice.Celá třída se směje.
"Ale ále..Victorka promluvila poprvé..."Posmíval se Dan.
"Drž hubu magore."Odsekne a vztekle se posadí na židli.


Tak tohle je můj konec. Obracela jsem oči v sloup.

"Heleď ty... Kelly..jsi nějaká zamlklá..." Obrátila se ke mě Marianne.
"Vážně? O tom nevim?"Pokrčila jsem rameny.
"Pořád se díváš na tu...Victorii...Pořád o něčem přemejšlíš...Poslala jsi do hajzlu Bena..Neděje se něco?"
"Ne, coby ?" Usmála jsem se a vytáhla blok. Začala jsem si znovu kreslit.
"A pořád kreslíš." nasadila zklamaný znuděný výraz.
"No a? Rozvíjím svoji kreativitu... Nebo o ní těžce pochybuješ?"
Marianne pokrčila rameny.

Aha. Takže jo.

Najednou mojí hlavou probleskly černé myšlenky. Začala jsem o sobě pochybovat.
Ne...neměla jsem jí v tom nechat. To nebyl dobrý nápad, jen tak odejít. Asi se jí omluvím.

Hned, jak skončila hodina, rozhodla jsem se, že přece jen za ní půjdu. A vyříkám si to s ní. Přece jen jsem nechtěla, aby si mojí pozici zažila tímhle způsobem.

Řekla jsem Marianne, Katie a Rose, aby na mě počkaly před školou a sama jsem zamířila za Kelly, která naštvaně kráčela po školní chodbě směrem k východu. Asi si našl ajinou cestu domů ze školy, než kterou jsem chodila já.

"A-ahoj..."Zastavila jsem ji a dotkla se jejích ramenou. Ucukla.
"Heleď fakt jsem nechtěla, aby to takhle dopadlo. Chtěla bych se ti za tohle všechno omluvit, protože...protože já vlastně nevím.."Povzdechla jsem si.
"Přijde mi hloupý se spolu hádat. Vůbec nevím, jak je tohle možný, že ty teď jsi já a já jsem teď ty. Mám pocit, že usmířením se to všechno srovná."
"COS TO PROVEDLA S MÝMI DŽÍNAMI OD DOLCE A GABANNA?!" Zakřičela na celou chodbu.
"Ticho..uklidni se.. Včera tě měla celá škola za blázna. Nechtěj, aby tomu tak bylo i teď." Uklidnila jsem ji a rozhlídla se na všechny strany, jestli nás nikdo nepozoruje.
"NIKDY SE S TEBOU NEUSMÍŘÍM ANI KDYBYCH MĚLA CHCÍPNOUT ! ZNIČILA JSI MI ŽIVOT, TY MRDCHO! TEĎ S TÍMHLE KSICHTEM NESBALÍM NIKOHO ZA SVŮJ ŽIVOT! JÁ VŽDYCKY VĚDĚLA, ŽE JSI PŘÍŠERNÁ MRCHA!!!" Vrazila mi facku
Po čele mi začaly stkat pramínky studeného potu. Teď jsi ztrapnila obě dvě.
Všichni se na nás dívali.
"Jestli mě tady zbiješ, ubližuješ si VLASTNÍMU tělu..." smlouvala jsem. Snažila jsem se mluvit co nejtiššeji.
"Ááále, nepovídej! Sama sis řezala žíly!" Odsekla a vyhrnula dlouhé rukávy a ukázala mi zápěstí, na kterých se leskly tenké jizvy.
"Neřeš, jaký jsem měla život před tím, než jsi do mýho těla vstoupila Ty. Já se ti taky nehrabu do věcí." Zalhala jsem.
Znovu jsem se rozhlídla a bylo mi to fakt příšerně trapný. Hodně lidí se na nás dívalo.
"Fakt se s tebou tady nechci hádat. Vyměnily jsme si role,a....sama chápeš. Já si jen přeju, aby to mezi námi bylo Ok, protože to může všechno změnit zase do normálu. A prosimtě...do tý doby mě prosím nauč, jak si děláš ty pitomý vlasy. Strávím nad nimi denně skoro hodinu a už na to nemám nervy."
"já se s tebou NIKDY neusmířím! Včera jsi mě nechala ve štychu tak co chceš ?! Nechala jsi mě, vlastníma kámoškama zmlátit ! A nic jsi neudělala ! NENÁVIDÍM TĚ !!! ŽÁDNOU POMOC OD TEBE NECHCI! NIKDY!!" Zařvala pohrdavě.
"Fajn... tímhle to skončilo." Pronesla jsem v klidu a ukončila rozhovor. Nadobro.
Podívala jsem se na všechny omluvným pohledem a zavrtěla hlavou. Odešla jsem k holkám před školu, kde mě čekaly.....

pokračování příště
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 <>< fish :D <>< fish :D | 16. června 2009 v 21:47 | Reagovat

Zajimavé,někdz se ale nevyznám kdo co říká:D

2 KiZz KiZz | 16. června 2009 v 21:54 | Reagovat

Ta, co píše v první osobě, je Victorie :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.